I když je kineziologie One Brain propracovaná metoda, není v rámci ČR oficiálně zakotvena. To vytváří určité výzvy, neboť tento přístup dává např. prostor rychlokvaškám, které absolvovaly pár vzdělávacích modulů a víc nic. Ale zároveň to vrací zodpovědnost do rukou každého z nás.
A je tedy na klientovi, aby se ujistil, že vybraný facilitátor dodržuje správný kineziologický přístup, tedy přístup facilitátora klientovi a jeho tématu. Stejně jako to, zda má daný facilitátor dokončený výcvik (či je právě aktivně ve výcviku a blíží se k jeho zdárnému konci)
Důležité je si vždy uvědomit, že facilitátor je ten, kdo vás procesem provází a usnadňuje ho. Co to znamená? Zná metodu, může vám dát inspiraci či nabídnout nadhled.
Ale volby jsou vždy vaše, stejně jako rozhodnutí, co je právě pro vás to nejlepší.
Kineziologický přístup v bodech
- Důstojnost: neboť každý z nás je individuální
- Bezpečí: neboť proces je vedený klientem (facilitátor by vám nikdy neměl říct, jak je třeba řešit danou situaci či jak byste se měli cítit)
- Kvalita: facilitátor se neustále vzdělává
- Respekt: vůči přesvědčení, hodnotám a vnímání
- Integrita
- Vzdělávání: kineziologie One brain není koučing a tak nevede k cíli, nýbrž se zaměřuje na pochopení klienta, seberozvoji a tak vlastně jeho „vzdělávání“ se o sobě samém
- Autenticita
- Prozíravost/Uvědomění : pochopení toho, co je za nami činy a emocemi. Tak abychom měli možnost nové volby.
Mé hodnoty při práci
Mé hodnoty při práci s klientem vycházejí z výše uvedených bodů. Na první místo kladu především – respekt a neutralitu, neboť jen klient sám ví, co potřebuje. I když během svých sezeních dávám návrhy (pokud je to potřeba) či upozornění (pro zvědomění toho, co daná věc znamená či kam by mohla vést). Jsou to pro mě jen prostředky k rozproudění či ujištění, že jdeme správnou cestou. Důraz tedy kladu na volbu a rozhodnutí klienta.
A to i tehdy pokud by se mi mohlo zdát, že zvolená cesta vede k cíli oklikou nebo vůbec. Jednak je možné, že se nám cíl během cesty i změní, díky odhalení nových pocitů, vzpomínek. A kineziologie One Brain je především o procesu jako takovém, o sebepoznání, o tom mít možnost dělat vědomé volby a nebýt ve vleku přesvědčení či emocí.
A navíc, kolikrát se nám všem stalo, že to, co jsme si přáli, nebylo respektováno? Protože někdo další měl pocit, že on(a) to ví lépe a že pro nás dělá to nejlepší? Osobně si myslím, že v lepším případě to vede k tomu, že se necítíme úplně dobře. V horším to však vede k tomu, že začneme předávat zodpovědnost za svůj život někomu druhému.
Dalším důležitým principem je pro mě slavné: „Méně je více„. Sama jsem si prožila několikrát, že zážitku bylo tolik, že jsem je vlastně nezvládla vstřebat a integrovat. A plně jsem tak pochopila, že to co se na první pohled jeví jako více: zážitků, prožitků, vjemů, je nakonec méně. Protože do mého života se obtiskly jen jako matná vzpomínka či pocit bez ohledu na jejich původní potenciál. A předpokládám, že ani vy nechcete platit za konzultaci a odnést si jen poloviční potenciál.
Toto princip pro mě zároveň tvoří jeden z pilířu bezpečného prostředí. Neboť být k sobě laskaví, jemní, dopřát si čas je dle mého názoru jedním z klíču, který nám může pomoci žít život v lehkosti.
(Samozřejmostí je i respekt životu klienta či mlčenlivost. Zde si vyhrazuji právo, že pokud by pro mě profesionálně bylo v něčem sezení náročné, překvapivé apod, můžu příběh použít při setkání s kolegy, abych se sama zeptala na radu či názor. )
